Otec – vzor všech našich vzorů. Jak se chováme, jak vnímáme, jak myslíme, jaké názory máme. Je první a hlavní autoritou našeho života. Matka nám dala život – z jejího těla jsme přišli na tento svět. Po nějakou dobu jsme s ní byli jedním čili jednou bytostí a postupně jsme se odpojovali. Otec je však nejbližší další bytost, která formuje naše vzorce chování a vnímání. Protože je první “na ráně” – první, od koho vstřebáváme informace o tomto světě. A to i když tam není (taky informace) nebo se nám nevěnuje (i to je informace) nebo když je v nepohodě s matkou (čili částečně s námi) – velmi silné vstupy do našeho bytí.
Současně je otec zdrojem obživy, ochrany, bezpečí, pohody – protože tyto kvality života zajišťuje. Obživu a zabezpečení v dnešním slova smyslu řeší peníze, tedy zdroje příjmů. A ty má primárně v odpovědnosti otec. Vzpomeňte si, jak ten váš nakládal s penězi, jak a kolik vydělával, kolik utrácel, kam investoval, a porovnejte to se svými dnešními vzorci chování a nakládání s penězi. Jsou jiné nebo stejné? Budou dost podobné, a pokud nikoliv, tak věřím, že je to oblast vašeho života, na které dlouhodobě a souvisle pracujete.
Otec je důležitý a jeho dnešní význam jenom narůstá, protože nám chybí kvalitní vzory. Chybí nám skutečné autority dospělých otců. Ne, že by nebyly, ale je jich málo. A nepíše se o nich tak jako o nedozrálých mužích, často psychopatických, kteří ze své podstaty svádí k jednoduchému vytváření senzací. Ono psát o někom, kdo s láskou zabezpečuje svou rodinu a dokáže jen tak obejmout, aniž by ubližoval, vlastně není moc sexy. Trochu nuda v tom dnešním světě. Jenže tak moc potřebná.
Potřebujeme zažívat příběhy, kdy otec vydělává nikoliv pro sebe a svou spotřebu, ale primárně pro rodinu, kterou zabezpečuje, a že je v pořádku, když matka může pečovat o jejich děti a vytvářet jim domov. Potřebujeme slyšet, že jsou mezi námi muži–otcové, kteří se dělí a rozdávají ze svého, kteří jsou štědří, soucitní a empatičtí. Jsou mezi námi, jen o nich málo víme. Věřím, že se jejich počet zvyšuje s tím, jak se mění uvědomění ve společnosti.
Tyto řádky píšu na Den otců. Je období letního slunovratu, které je letos zahaleno mraky a deštěm. Jak příhodná paralela, kdy je Slunce za mraky a o skutečných štědrých otcích se moc nemluví, že? Stejně jako je letní slunovrat oslavou světla (nejdelší den, nejkratší noc) a našeho hlavního vnějšího zdroje (Slunce), je Den otců oslavou našeho vnitřního zdroje (naše vzory a vzorce). Slavme s úctou a poděkováním. Všem našim otcům: Děkuji!
Oldřich Janda, 21. 06. 2020
Zaujal vás článek? Nenechte si ujít další a přihlaste se k odběru Týdeníku Energie peněz.